Tak už se blíží závěr.  Obě babičky opět přiletěly naposledny si užít tureckých krás. Vyrazili jsme na čtyři dny na dřevěnou jachtu a trávili tak dny cestováním po řeckých ostrovech. Loď měla 8 kajut a a tím, že nás bylo 18 musel spát někdo i venku na palubě.
Jídlo na lodi bylo klasické turecké...výborné. Voda na koupání trochu studenější, ale každý z nás tam vlezl. Teda skoro každý....Po tomto výletě jsme se přesunuli s babičkama a s rodinkou Ammerer do Dalyanu. Opět si připomenout dovolenou z minulého roku. Ubytovali se  v hotýlku Berg a večer zašli na večeři do místní restaurace u řeky. Ráno na nás čekal soused Tolga s lodičkou. Jízdu po řece jsme si užívali i za kormidlem. Nejdříve nás Tolga dovezl na jezero, kde jsme se mohli vykoupat. Počasí ráno moc nepřálo...ale něktěří včetně maminy a babičky Aly do jezera skočili. Poté se jelo do bahenních lázní, ale u břehu parkovalo hodně lodí a tak nás Tolga zavezl do místa, kde bahno je přírodní a lidskou rukou nedotknutelný. To bylo od něj moc hezké, ale to prostředí bylo až moc přírodní...tudíž jsme se raději přesunuli do civilizovaného bahna. Lidí tam nakonec zase až tak moc nebylo jak se zdálo a dokonce, když už jsme prošli procedůrou a dávali si jen čajík nebo něktěří zmrzlinu, celý areál se vylidnil. Bylo trochu po poledni tak jsme vyrazili lodičkou na pláž. Trochu se opalovali, trochu plavali a trochu se najedli. Na zpáteční cestě do Dalyanu jsme ještě zastavili v rozbořeném městěčku. Další den bylo v plánu Pamukkale. Bylo, ale hodně lidí, tak jsme se jen prošli po vrchní části a babi Ja, maminka a Teo se šli uvolnit do antického bazénu. Původně jsme chtěli spát v Pamukkale, ale jelikož nás čekala ještě dlouhá cesta do  Istanbulu, tak jsme vyrazili dříve a přespali v Afyonu. V Istanbulu jsme si prošli Gran Bazar, Modrou mešitu, podivali se k Top Kapi...bylo ale opět škareďe a plno lidí. V neděli jsme se vrátili do Ankary, kde babičky nakoupily ještě poslední dárky. Po jejich odletu se začalo balit.......