V pátek jsme vyrazili omrknout turecké hory. Jeli jsme s Petrem a Kačkou, Wolfgangem a Markusem.

   Našli  jsme hotýlek se v příjemném prostředí v lese asi 8 km od Kartalkaye.  Hned na nás dýchla domácí atmosféra. Pan majitel nás ubytoval v bungalovu. Až na to, že tam hicovala kamna a teplota uvnitř byla snad 50 stupňů, tak to tam bylo moc pěkné
a útulné. Večeře byla taky bohatá a výborná...vše domácí strava. Aby taky ne, když pan majitel měl dvě manželky, které mu pracovaly v kuchyni.
  Po večeři než jsme se stačili rozkoukat pro nás přišel pikolík, aby jsme se k nim připojili a poslechli si jejich "nádherné" zpěvy a tance. Ze slušnosti jsme se na chvíli šli podívat. Bohužel jsme asi naladěni na jinou notu. Nevydrželi jsme a šli radši do chatky hrát karty.

     V sobotu ráno nás čekala opět bohatá snídaně...sice jsme na ni čekali půl hodiny, jelikož majitel nevěřil, že vstaneme v 8 hod, ale za to všeho bylo dostatek.
Vyrazili jsme na sjezdovku. Počasí nádherné, krásně upravené sjezdovky, žádné fronty, dostatek vleků, kotev a sedačkové lanovky. Lyžovali jsme celý den. Teošek s tatínkem jezdili na bobech a když je to přestalo bavit šli do restaurace a dívali se z okna přímo na maminku, jak si to sviští ze svahu.
   Večer to samé, večeře, karty, vínko....ale tentokrát jsme šli o něco dřív spát, zmoženi a unaveni z lyžování a čerstvého vzduchu.
  V neděli se už počasí obrátilo a nebylo zdaleka tak pěkné. Foukal silný vítr a skoro nebylo vidět na krok. Zkusili jsme sjezdovku na opačnem kopci. Dopoledne šel na sjezdovku tatínek, byl to jeho čas, ale odpoledne už se vystřídal s maminkou...I když jsme museli být zababušeni, tak i tak se dobře lyžovalo.
   Už se těšíme na konec února, kdy sem pojedeme znovu....