Babičky v Turecku 22/09/2008
S radostí jsme přijaly nabídku od našich dětí, abychom je navštívily v Ankaře. I když jsme nečekaly, že to bude tak brzy, letenky na 3.9.jsme obdržely doma u počítače. Protože čas neúprosně rychle utíká, stejně rychle se přiblížil den našeho odletu. V úterý 2.9. přijela babička Ala po obědě na Chvalčov, aby děda Pepa obě babičky odvezl na nádraží do Hulína. Odtud jsme jely rychlíkem do Bratislavy, kde jsme měly domluveno přespání u rodiny Pepova bratrance. Ten na nás čekal na nádraží a asi v 18,30 jsme se ocitly v jejich nádherném bratislavském bytě s terasou, velkou zahradou a s vyhlídkou na malebné rakouské městečko. Po přespání na manželské posteli jsme po 7.hod. odjeli na letiště do Vídně. Po vyřízení všech formalit jsme čekaly, až budeme moci nasednout do letadla. Babička Ala měla v sobě malou dušičku, protože letěla poprvé v životě a babička Jaruš už pocity z letu dávno zapomněla. A tak dvě babky se dostaly bez potíží do letadla a čekaly, co se bude dít. Add Comment |

RSS Feed